Můj pohled na víkend Mystické školy reiki v Lažánkách (únor 2004)

V pátek většinou bývá takový přípravný a zahajovací program, tentokráte to bylo k mému překvapení jiné. Nic jsem neočekávala, těšila jsem se na setkání s ostatními miláčky a toužila jsem po klidu a přijetí.
Byla jsem celkem unavená a zvažovala, zda půjdu na večerní program. Když jsem si všimla, že se bude něco malovat, řekla jsem si:" Jé to bude pohoda". Nic netuše jsem si sedla v meditárně u obrovského papírového plátna na zemi a podle pokynů se natočila k reiki znaku. Najednou jsem začala mít velmi tísnivé pocity strachu, bezmoci, zlosti a velké tíhy. Řekla jsem si: "co tady zase blbneš, nic se přece neděje". No, ale ono se dělo.
Po chvíli Igorek pravil, že se máme spojit se svojí rodinou a vyjádřit to nejprve pohybem a pak na papír. Já jsem se spojila až velmi rychle. Jelikož se problémem mojí rodiny zabývám intenzivně 2 roky a zaměřila jsem se i na rodinné konstalace, najednou vše jakoby docvaklo a dralo se to ven. Už jsem to nemohla potlačit a udusit v sobě.
Cítila jsem tu tíhu, která se na mě valí z mého rodu, zejména ze strany otce a zároveň velkou touhu už s tím konečně skoncovat. Moc dobře jsem tomu rozuměla, co se to se mnou děje. Znám to ze svého života. Ty bolesti ramen a tlak ze zadu až se nemůžu nadechnout a musím se choulit k sobě v nemožnosti vidět radost života! Kreslila jsem své pocity na papír a bylo to osvobozující, pak jsem si ten symbol rodiny položila v leže na tělo a vše jsem prociťovala. Igorek nám řekl, že si můžem ten symbol vystavit k našim fotkám, já jsem pocítila velkou touhu symbol co nejdříve spálit a tím vše skončit a transformovat do něčeho jiného. Moje maminka tam byla taky, byla potom velmi unavená, a tak mi dala taky svůj symbol ať ho spálím.

Byl zrovna teplý večer krátce po úplňku. Měsíček nesměle vykukoval mezi mraky. Počasí jak stvořené pro očistný obřad naší rodiny. Zapálila jsem svíčky rozprostřela je u ohniště. Byla jsem tam v tom tichu sama. Cítila jsem velkou obřadnost, vážnost a zároveň radost z něčeho krásného, nového. Spojila jsem se s přírodou, elementy a duchovními ochránci a poprosila je o pomoc. Přesně ani nevím, co jsem to říkala.
Slova mě přicházela sama, jako bych to velmi dobře znala. Nakonec jsem pomalované papíry se symboly roztrhala a podpálila. Koukala jsem do hořících plamenů a napětí ze mě postupně odcházelo, blikla ve mě naděje z nového života plného lehkosti a radosti. Pak jsem šla spát a s pocitem uspokojení jsem usnula.
Po skončení víkendu mi došlo, že se v pátek odstartoval velmi mocný očistný proces, který pokračoval až do neděle. V rámci sobotního programu jsem se setkala s mým otcem a dopověděla, co jsem potřebovala a konečně jsem naplno pocítila jeho lásku ke mně, kterou jsem nikdy před tím v životě od něj necítila. Pochopila jsem ho a uvěřila sama v sobě jeho citům ke mně. Jak dlouho mě tento bolavý vztah provázel životem a znemožňoval naplno prožít partnerský vztah s mužem! Stále jsem vyžadovala ujištění, že mě muž (otec) přijímá a miluje takovou jaká jsem s celým mým ženstvím. Myslela jsem si totiž, že se musím chovat jako muž, aby mě můj otec přijal.
V neděli se to všechno zhlouplo do velké radosti a já jsem měla chuť se smát a tancovat, ačkoliv jsme se měli v rámci programu napadat a zabíjet. Pochopila jsem, že tohle je ta radost, která mi stále chyběla a že ji mám celé své rodině ukázat. Chci si tuhle vnitřní radost uchovat i ve svém životě a cítit se svobodně.
Děkuju za vše, co jsem mohla na Reiki prožít a uvědomit si.
Janinka Matějíčková