Nejvíce se mi líbilo, když jsem seděl v tichu a najednou jsem se dostal do stavu, kdy se mi všechny mé problémy zdály malicherné a všechny své strachy a obavy se mi zdály směšné. Dýchal jsem do nich a ony mizely. Uviděl jsem, jak mě mé představy o mně a o tom, jak bych měl vypadat, štvou z místa na místo, nenechá mě to chvíli v klidu, jak se úplně zbytečně nervuji, dávám do toho strašně moc síly úplně zbytečně. Uviděl jsem, že se stačí uvolnit a vyřešit to v klidu a já pak nebudu tak unavený. Přišlo mi to líto, připadal jsem si jako blbec. Zjistil jsem, jak si zbytečně komplikuji vztahy s okolím tím, že chci nějak vypadat, je pro mě těžké přistoupit k tatínkovi a říct co opravdu cítím, mám z něj strach a najednou mi to připadalo tak hloupé, že jsem to neudělal. Reiki má pro mě smysl, dělal jsem Mystickou školu již potřetí a pokaždé mi to ukázalo něco nového, hlubšího. Ucítil jsem, že příčinou všech svých problémů jsem JÁ, JENOM JÁ a rozhodl jsem se, že s tím musím něco udělat. Dokud jsem to nevěděl, bylo mi to jedno. Když jsem si tu bídu uvědomil, přišlo mi to strašně líto, bylo mi líto těch, kteří to ještě nezjistili. Chci tu hráz prolomit a přenést si ji i do svého života, aby nebyl pouze svět Lažánek a okolní svět, ale spojit je dohromady. Je to těžké, ale já to dokážu a ostatním to přeji taky.
Přestaňte to číst a začněte něco dělat, dělám na vás dlouhý nos. „Bvééé!“