Cítím mysterium noci. Noci chladivé, mrazivé, temné, stříbrné, v noci měsíční. Chci v té noci zůstat a už se nevracet domů. Noc mě opíjí, noc mě mámí, noc mě vzrušuje. Jsem jediná bytost v prostoru, jediná bytost v noci, jediná bytost v široširé mrazivé pláni, jediná bytost ve vesmíru a je mně neskonale nádherně.
Toulání Chci se toulat celý den. V té chvíli jsem velmi šťastný. Chci se toulat místy, za kterých je vidět do dálek. To je pak ještě lepší. Pohled do dálek mě přivádí do extáze. Cítím tu úžasnou nekonečnost a najednou mám pocit, že se rozletím. A co je tam na obzoru? A co je tam za obzorem. Někdy se stává, že na známém místě se objeví nové věci. Uvidím nové obrazy, nové hory, kopce, lesy, vesnice. Někdy nedokážu rozlišit, zda je to sen nebo skutečnost. Bývá to skutečnost.
Chci se toulat v mrazivý lednový den. Zem je zmrzlá a já jdu tam, kam mě nohy vedou. Cestou necestou, polem, zmrzlou plání a vnímám to velikost, nekonečnost, samotu a prázdnotu. Slunce svítí a vše je bílé, modré a zlaté a taky mrazivé. Mrazivý vzduch se mnou snaží proniknout a celého mě udržuje v bdělosti. Vše je tiché a klidné, vše spí, vše medituje. Je to čas klidu a spočinutí. Je to čas spojení se smrtí, nekonečnem a vesmírem.
Chci se toulat v zimní den. Chci jít prostorem a pozorovat jak se pomalu šeří, pozorovat vzdálená rozsvěcující se světýlka ve vesničkách, pozorovat pomalu stoupající dým z komínů a nasávat jeho vůni. Chci jít tiše a pomalu potemnělou vesnicí a nakukovat do oken a pozorovat co se za těmi okny děje. Co tam ti lidé dělají. Jsou v teple domova, jí, povídají si, dívají se na televizi, popíjejí, hřejí se. Jsem ještě venku a vychutnávám si to. Tu mrazivost, klid a samotu. Nikde nikdo není, ani pes, ani ptáček. Je to nádhera. Těším se jak si sednu sám k oknu a budu pozorovat ve zhasnutém pokoji tu zimní pozvolna se šeřící chladnou krásu. Chci se toulat zimní zmrzlou nocí. Chci vyjít do temného prostoru, který osvětluje jen bledá luna. Kolem mě jsou dlouhé, matné, tajemné stíny. Jdu nocí a necítím strach. Cítím euforii, klid a bezpečí. Cítím mysterium noci. Noci chladivé, mrazivé, temné, stříbrné, v noci měsíční. Chci v té noci zůstat a už se nevracet domů. Noc mě opíjí, noc mě mámí, noc mě vzrušuje. Jsem jediná bytost v prostoru, jediná bytost v noci, jediná bytost v široširé mrazivé pláni, jediná bytost ve vesmíru a je mně neskonale nádherně. L.S.
|
