… Má-li někdo rád květinu, jedinou toho druhu na miliónech a miliónech hvězd, stačí mu, aby byl šťasten, když se na ty hvězdy dívá.

Tam někde je má květina.

Neměl jsem tu květinu poslouchat. Květiny nesmíme nikdy poslouchat. Musíme se na ně dívat a vdechovat jejich vůni.

Moje květina naplňovala vůní celou planetu, ale nedovedl jsem se z toho těšit.
Obklopovala mě vůní a jasem.

Měl jsem pod jejími chabými lstmi vytušit něžnost.

Ale byl jsem příliš mladý, abych ji dovedl mít rád ...