Datum 11.2.2010 0:00:00 | Rubrika:
| Dnes jsem se tedy rozepsala.......
Podívala jsem se dnes a poslední dny do historie a nalezla dopis své rodiny. Byli jsme moravští Chorvaté a měli svůj domov na jižní Moravě.......přesto jsme byli rozvezeni v temném vlaku po celé naší republice, vždy jedna rodina do jedné vesnice.....aby nás komunisté asimilovali.....
a to se jim povedlo, já dnes umím chorvatsky pouze: Ni si čula? Neslyšela jsi ?
,,V největší tísni obracíme se na Vás pane presidente s úpěnlivouprosbou o milosť a slitování.
Jsme moravští Chorvaté, je nás málo, sotva 3 000 duší a přeci jsme si po dobu téměř 400 let zachovali svoji řeč, svůj kroj a své zvyky. Žili jsme v německém moři, jen sami sobě, ženilijsem se mezi sebou a tak zůstala naše krev, až na malé výjimky, čistá./.../
když přišli Rusi vítali jsem je jako své osvoboditele a bratry.A nyní téměř rok od našeho osvobození, kdy jsme byli ujištěni, že jsmepostaveni jako Slované na úroveň Čechů, dne 4. 4. a 5. 4. t.r. přišlik nám Češi z Jugoslavie a úředníci z Mikulova a začali nejen Němce nýbrži Chorvaty odsunovat. /.../
A nyní, již 3 týdny od nešťastného 4. a 5.sedí naši lidé v táboře v Mikulově a mají býti odvezeni do neznáma./.../
Pane presidenta zachraňte naše lidi, udělte jim milosť a celá naše obce bude Vám vděčná a bude Vám žehnati. Nebudou-li brzy propuštěni z tábora zemrou, neboť nemohou žít bez práce./.../^
Sičová Magdalena č 307.^/.../
Všichni celá vesnice by to podepsala, ale moc by to umazali".
|
|