Jenže ve chvíli, kdy jsem překročila práh Prahy a měla se zpátky začlenit do běžného života, který mě naplňoval, ve kterém jsem byla spokojená (ale jen do té míry kolik jsem si dovolila) nastala ta pravá TRANSFORMACE!!!

Právě jsem dokončila Transformační školu.... ten název fakt sedí, víkendy ztrávené v Lažánkách byly nabité uvolněním, hravostí, šíleností, odevzdáním, stavu bez mysli, přijetím - nabíjely mne chutí do života, cítila jsem v sobě obrovitou dravost, vášeň a naplnění... CO VÍC SI PŘÁT :)
Jenže ve chvíli, kdy jsem překročila práh Prahy a měla se zpátky začlenit do běžného života, který mě naplňoval, ve kterém jsem byla spokojená (ale jen do té míry kolik jsem si dovolila) nastala ta pravá TRANSFORMACE!!!

Nenávidím ten výraz, protože jsem ho slýchala až moc často, ale teď ho musím použít - Zhroutil se mi můj domeček z karet!!!!! Najednou, jako bych ztratila směr, byla to bouře emocí, pokoušela jsem se zachránit ty zbytky mých jistot, které odnášela voda, hledala někoho na koho bych mohla ukázat a říct: TY ZA TO MŮŽEŠ!!! Dostala jsem obrovitý dar, dar být zodpovědná za svůj život!!! Bylo to něco, co se mi nikdy nestalo,nikdy jsem to totiž nedovolila, dobrovolně a pohodlně jsem žila svůj život, skrze životy druhých...Obklopená strachem jsem pocítila uvolnění,které bolelo, prožívala jsem prázdnotu, ve které mi bylo krásně, běžela jsem do kopce s bolavou nohou a nemohla se zastavit, přez proud slz jsem prvně v mém životě našla čtyřlístek.... Byl to ten nejkrásnější zážitek, ten nejhlubší orgazmus, byl to vítězný úsměv v slzách....
Ještě před 2 dny jsem byla přesvědčená, že se do Lažánek nikdy nevrátím, přece si nenechám vzít to co mám, přece nepůjdu někam, kde nevím, co mě čeká,.....cítila jsem , že ztrácím sama sebe...
Tam na tom kopci, kam jsem vyběhla v dešti a řece slz... JSEM ZTRATILA SAMA SEBE... a proto se teď balím a jedu do Lažánek.

DĚKUJU

S láskou Myška :)