Již druhým rokem žiji tantrou. Druhým rokem navštěvuji tantrickou školu v Lažánkách. Oba dva roky se od sebe velice liší.

Prvním rokem jsem se s tantrou a tantrickým přístupem k životu seznamovala, bylo to pro mě nové. Přijetí jinového tantrického programu mi pomohlo snadno „vplout“ do letošní tantrické školy a více se ponořit do procesu. Do tantrické cesty, která je o životě.
„Pracujeme“ s uměním, tělem, hlavou (rozumem), psychikou, přírodou, energií… Vyhovuje mi tenhle komplexní přístup k životu, protože i já jej tak vnímám. Plně se nořím do každého setkání a snažím se přijímat vše, co přichází. Daří se mi to lépe než loni. Pozorně sleduji, co se děje uvnitř mě samotné a následně vidím sama sebe v reálném životě. Odkrývají se věci, které chci změnit, které jsem již změnila…odkrývám se sama před sebou v celé své nahotě.
Letos se mi otevřela témata – TĚLO a LÁSKA.
Měla jsem (možná ještě trochu mám) problémy s přijetím svého těla a z toho se odvíjí i vztah a přijetí jiných těl. Letos se to hodně změnilo. Konečně jsem si uvědomila, že TĚLO JE BOŽSKÝ „NÁSTROJ“, že si jej mám vážit, ať už je jakékoliv. Prostě jej mám a díky němu mohu zhmotnit nehmotné. Díky němu se mohu projevit, žít. I ostatní těla vnímám jinak. Připadají mi tak krásná, jak krásný člověk je uvnitř. Mizí jakékoliv vady ( ano, všimnu si jich, ale nejsou pro mě tak důležité). Člověk „skrytý“ uvnitř těla září skrze něj. Jsem za tohle poznání moc ráda, protože mě přivedlo k tomu, že chci o své tělo pečovat a starat se o něj, aby co nejdéle vydrželo a já s ním mohla žít.
A možná s tímhle poznáním nebo také ne, přichází druhé – Láska. Láska nejen k tělu, láska k životu, láska k druhým…Láska. To teplo na hrudi (na čtvrté, srdeční čakře), které proudí ven, do prostoru… Možná jsem jen nakoukla, ale děkuji za to. Užívám si to a je to moc krásné, uvolňující… Možná byl pocit lásky vyvolán technikami, ale já si ten pocit dobře pamatuji, zaznamenávám jej, něco se mění. V reálném životě tento pocit zeslabuje a vystupují opět různé nezpracované emoce, které mi narušují schopnost přijímat a odevzdat se. Snažím se tedy v takových situacích vybavit si znovu ten pocit, hluboko ukrytý a vnímat skrze srdce, posílit energii srdce a situace se částečně, někdy i zcela změní.
Ze své osobní zkušenosti mohu říci, že poznání v technikách, meditacích lze použít pro život. Nejsou oddělené.
Jsem nesmírně ráda, že něco takového existuje. Že existuje „Lažánecké společenství“ a vůbec všichni a všechno. Že mohu žít.
Děkuji
Všechny líbá a tiskne k srdci Alsunka

Probouzím se – chci žít!
Mám žízeň – chci pít!