A tak pořád dál. Otázky, které nemají žádnou rozumnou odpověď. A přeci se mezi těmi pochybnostmi nakonec objevilo cosi, co mě neobyčejně zaujalo. Ano přiznávám se, šokovalo mě to. A z toho šoku jsem se ještě asi úplně neprobral:

Jarní vánek přinesl spolu s koncem tantrické školy do mé duše také podivnou sklíčenost a pochybnosti. "Co když žádná Existence neexistuje?" "Co když měli pravdu mí vychovatelé tvrdíce, že v životě je nejdůležitější kázeň a rozum?" "Co když celé to mé slavné Hledání není nic jiného než prachobyčejná snaha nějak se vyrovnat s neuspokojivým osudem?" "A co když údělem vesmíru je trpět do nekonečna?" A tak pořád dál. Otázky, které nemají žádnou rozumnou odpověď. A přeci se mezi těmi pochybnostmi nakonec objevilo cosi, co mě neobyčejně zaujalo. Ano přiznávám se, šokovalo mě to. A z toho šoku jsem se ještě asi úplně neprobral:

* * *
Pokud Bůh existuje, pak jsem - stejně jako všechno a všichni ostatní - Božím reprezentantem…
Jak tuhle příležitost využiju?

Pokud Bůh neexistuje, pak je samotná má existence velmi vzácný úkaz. Úkaz, ke kterému, podle všech dosud známých přírodních zákonů, dochází jednou za miliardy miliard roků. (Stáří našeho vesmíru je asi 16 miliard let.)
Jak hodlám využít TUHLE příležitost?
* * *

O čem ještě pochybuji?


Mojo Yl