Mám úchylku. Když přijdu domů obvykle si udělám kafe, a podívám se na internet zda-li mi někdo něco hezkého nenapsal ....a taky se podívám na Sugamu nenapsal-li někdo tam. Jak to vypadá s mojí korespondencí Vás informovat nebudu...a na Sugamě?

Asi víme všichni co a jak - tedy my všichni, kteří se díváme. Kdysi jsem myslím už psala, jak se mi moc líbil rozhovor se známým spisovatelem Coelhem - ten řekl, že člověk který začne psát, psát o sobě, je na přímé cestě ke svému poznání. Je to statečný počin. Který má největší význam pro toho, kdo sám sebe skrze písmenka objevuje - a potom se třeba najde jenom jeden, který se v tom pozná - nebo jich je víc..A zcela jistě se najde mnohem víc lidí, kteří s obsahem nesouhlasí - protože na světě je nejjednodušší mít názor - svůj jedinečný názor, který vypadá jako "správný"...který je třeba obhájit a tím získat "navrh". Proto je mnohem jednodušší reagovat na články, než jít se svojí "kůží na trh". Obvykle ještě ke všemu názor je nějaký soubor správných reakcí - které určujíideální stav, který uznává člověk mající názor - a tedy bude rozdíl má-li myšlenku člověk na duchovní cestě či anarchista...

Pochopila jsem, že žádný ideální stav neexistuje. Nikdo dokonalý na světě není - protože dokonalost možná prostě není. Lze se přibližovat k harmonii, lze vidět svět co nejméně zkreslený svými "názory"............tou cestou ale je poznat sebe, vidět svoje reakce, svoje pocity, svoje touhy, svoje potěšení, svoje zklamání a ublížení.........proto je vlastní psaní zázračné, ale ne přepis toho jací bychom chtěli být my sami - či by měl být svět kolem nás....

Velmi by se mi líbilo, kdyby se našli "stateční" kteří by psali....o životě, o touze, o radosti...moc ráda bych si to četla....jsem náročná že?
Přeji všem krásný rok 2010......
z