Pondělí 17.5.2010
Přeneslo mě to o 13 let zpátky .....
Dneska, v pravé poledne, stojím v Hranicích na hlavním mostě přes řeku
Bečvu...ještě se dá jít na most...proudy vody se valí a valí...je to
obrovská síla...
Slyším okolo sebe rozčilené lidi, obviňující hlasy , kdo že za to
tentokrát zase může ????? Nechci ty hlasy slyšet.... copak oni si
neuvědomují, že my všichni jsme toho součást, a že to všechno se děje
naším přičiněním, a že síla přírody je obrovská a my to jen a jen a jen
můžeme pozorovat, přijímat, ..........................
Najednou je mi těch mužů trochu líto, že nenajdou odvahu, nepohnou se z místa a nedopřejí si radost z tance a společnosti žen. Ale buď jsou nesmělí a nebo pohodlní a tak se pomalu propadají do alkoholového opojení.
MOJE PRVNÍ SETKÁNÍ S INDIÍ
Rámus, chaos, letiště je úplně mimo, zpěv v chrámu probouzí.
Martin

Ahoj miláčkové..
Po posledním víkendu v Lažánkách velice potřebuji s vámi sdílet.
Cítím se jemně, všechno je hodně pocitové a já obtížně hledám slova jak se vyjádřit...právě já, která často pusu nezavřu (napadá mne teď,že někdy jsou i okamžiky, kdy se tímto způsobem vlastně jen snažím zaplašit pocity osamění, tísně, nebo nejistoty).
Labyrint, který jsme dělali v sobotu při Zasvěcení jsem si znovu *prožila* cestou ve vlaku domů..dělám to s oblibou, čtyři hodiny cesty z Brna do Budějovic, naučila jsem se je vnímat jako luxusní porci času *jen pro mne*, času, se kterým mohu naložit podle chuti a nálady.
Milí přátelé, pořádáme s mým mužem- kapitánem Tomášem, dvě výpravy. Na chorvatské ostrůvky a na Maltu. Jedná se o čistě nekomerční záležitost. Pojdte se seznámit s mořem, dalekou plavbou a jaké to je plout pod plachtami.................