Vzbudil jsem se, asi zůstanu ležet, dívám se do veliké díry ve stropě, vidím hvězdy a slunce zároveň, asi se něco stalo, nevím, co, jen tuším matně …. , že něco není na svém místě, proč, netuším. Skřípění, kvílivý zvuk proniká zezadu hlavy asi to nevydržím, zase se mi zavírají oči, na chvilku upadnu do nevědomí.

Zase ta bolest, donutím se vstát, ale vše je nějak
nakřivo, asi jsem něco pil, asi ne … nevím, úplně to mám v hlavě pomotané,
zírám, někdo mi tu změnil obrazy zatím co jsem spal, ale kdo? Nikdo jsem už
léta nechodí. „Něvěnuj tomu pozornost“. Chvilku se šourám z rohu do rohu,
kuchyně není tam, kde byla, stůl taky ne, ty obrazy mě znervózňují …

Potkám zelenou kytku, mává mi, asi se jí něco stalo,
přiblížím se, jdu obezřetně po svahu dolů, trošku mi ujíždějí nohy, potom co
nedokážu definovat, už jsem skoro u ní a najednou mi zmizí, říkalo se tomu
fatamorgána, a zas nic, ticho, to ohlušující ticho, zas mě z toho
rozbolela hlava, nevím už to trvá týden a nic si nepamatuju, jen záblesky při
bolesti hlavy, zatím mi to ještě nenaskočilo, teda jeslti má co, nějak tuším …
už přestávám mít pojem o čase, hvězdy a slunce, stále stejný obraz, nějak už
jsem si zvykla.

Frrrrrrrnk, a je to pryč, to už je potřetí, stejně jako před
chvílí desetkrát za sebou prolétlo cosi, ozve se „kvííííííííí“ a zas je to
pryč, teď už potřetí letělo cosi, nevím jak se to jmenuje, je to hrozně rychlé
a dělá to kravál, asi jako velký komár …zase mě to minulo, příště už nemusím,
ale co, zatím to funguje. Jo, potkal jsem něco jako stonožku, měla tečky, a
celý břicho co tahala po zemi mělo takový tečky, co vypadaly jako cecíky,
prostě miliony cecíků, že si je neošoupe. Nevím, je to fakt divný, jdu domů
převěsit obrazy.

Volně navazující akce Art of Art, proběhne od 16.července do 21. července 2013.